Ekookénko 4

Během února jsme na chodbě v 1. patře školy udělali nástěnku Silné a slabé stránky naší školy v oblastech energie, vody, odpadů a prostředí školy. Podle této analýzy jsme doplnili plán činnosti na tento školní rok. Je stále potřeba, abychom všichni zbytečně neplýtvali energií (zhasínat světla; stáhnout radiátory, pokud je ve třídě teplo; zbavit se energeticky náročných spotřebičů), neplýtvat vodou, správně třídit odpady, dodržovat pořádek na záchodech a ve třídách!!!

Před týdnem jsme začali na školní zahradě uvnitř areálu školy vytvářet přírodní zahrádku. Vysadili jsme jarní květiny, z větví jsme vytvořili ptačinec pro červenky a další ptáčky, našli jsme starý kmen stromu, který bude sloužit jako hmyzí hotel. Nasázíme další květiny jako potravu pro motýly, včely a další hmyz.

V březnu někteří členové ekotýmu pracovali na úkolech v rámci Recyklohraní. Jako detektivové pátrali, kdy vznikly varná konvice, mixér a z čeho jsou vyrobeny. V rámci těchto úkolů vyrobila B. Erlichová solární troubu (viz obr.). Kromě toho žáci 5. A navštívili naši školní kuchyň a napsali o tom reportáž.

Když jsem zjistil, že bude pořádána výzkumná výprava do kuchyně, okamžitě jsem se přihlásil, protože jsem to považoval za zajímavé. Když jsem uviděl všechny ty stroje, uvažoval jsem, kolik to tak muselo stát. Poté, co nám paní kuchařka v jídelně ukázala v jakém množství vaří pro celou školu a kolik toho sníme my, překvapilo mě, že toho jíme tak málo. Čevabčiči, které bylo k obědu zaplnilo celých 14 plechů. A navíc jsem zjistil, že brambory loupou rukama. Z okénka, kam se odkládají špinavé talíře je krásný pohled na prázdnou jídelnu. A proto prosím, jezte všechny obědy a nenechte se strhnout ostatními spolužáky, kteří říkají, že jim to nechutná. Mějte rozum a alespoň to ochutnejte. Nemusí to být tak špatné, jak to vypadá.

(Ondřej S., 5. A)

Když jsme navštívili školní kuchyň, očekávali jsme každý něco jiného. Já jsem si například myslela, že tam bude obří sklad jídel v prášku. Ale bylo tam plno strojů, jako třeba trouba co vaří, „ lednice“ co peče atd. Co mě zaujalo  nejvíce bylo to, že kuchařky loupají brambory ručně. Tedy skoro ručně, stroj oloupe nejhorší špínu, ale zbytek musí dodělat ony. Vyškrábat takové ty černé fleky a brambory nakrájet ( jsou na to jenom dvě kuchařky). Když loupou brambory na jedničku oběd, oloupou dva a půl pytle, což je 62 kg a pro školku 18 kg. Taky nám říkaly, že je jim pak hrozně líto, když musí ty brambory vhazovat do drtičky. Myslím, že je to poněkud nevhodná odměna za tak tvrdou práci. Proto prosím dojídejte jídla, nebo si říkejte menší porce.

(Táňa 5.A)